Předsudečné násilí

Každý člověk může být předsudečně napaden, všichni máme určité skupinové charakteristiky. Zároveň platí, že častěji jsou předsudečně napadáni lidé z menšinových společenských skupin. 

Důvodem předsudečného útoku bývá odlišná barva pleti, národnost, etnicita, náboženství, sexuální orientace, genderová identita, zdravotní postižení, zdravotní stav, politické názory či styl oblékání. Nic z toho ale předsudečné útoky neopravňuje, vina je na pachateli, nikoli na oběti. Nikdo nesmí být napadán pro to, kým je. 

V Česku patří mezi nejvíce ohrožené skupiny: 

Romové – útoky vůči Romům nabývají různých podob: od verbálního násilí přes výhružky, fyzické násilí až po organizované pokusy o pogrom. Po roce 1989 bylo v důsledku rasové nesnášenlivosti zavražděno více než dvacet Romů (včetně malého chlapce).

Cizinci jiné barvy pleti nebo národnosti – mnoho cizinců (bez ohledu na jejich legální nebo nelegální status na území ČR) se bojí incident z nenávisti oznámit policii. Lidé bez legálního statusu se obávají možného vyhoštění z území ČR, pro osoby s legálním pobytem přetrvává jazyková bariéra, ale také negativní zkušenosti s orgány činnými v trestním řízení ať už v zemi původu, nebo na území ČR. 

Osoby vyznávající jiné náboženství – v ČR dotýká především muslimů a židů, není však vyloučen útok motivovaný nenávistí vůči jinému náboženství nebo vůči ateistům. Muslimská komunita v ČR je tvořena jednak Čechy, jednak cizinci. Vůči muslimům směřují především verbální útoky a útoky vůči mešitám, byly zaznamenány incidenty z nenávisti směřované vůči muslimským ženám nosícím tradiční hidžáb. Antisemitismus nabývá nejčastěji podob útoků vůči synagogám, židovským hřbitovům a majetku, časté jsou také verbální útoky. Fyzické násilí vůči židům není v ČR příliš rozšířeno.

Osoby s odlišnou sexuální orientací a genderovou identitou – lesby, gayové, bisexuálové, transgender lidé a další (dále jen LGBT+ lidé) jsou nejčastějšími oběťmi toho násilí. Současně však není vyloučeno, aby byl někdo napaden kvůli své heterosexualitě. Útoky vůči LGBT+ lidem jsou provázeny vysokou latencí způsobenou nejen obavami z přístupu orgánů činných v trestním řízení, ale i faktem, že řada napadených svoji sexuální orientaci nebo identitu v okamžiku útoku skrývá před svým okolím. K traumatu z napadení se tak přidává i nutnost vypořádat se s coming outem. LGBT+ lidem nejsou na rozdíl od rasových, etnických a náboženských minorit chráněna českým právním řádem. Tento fakt činí lidi napadené z důvodu jejich sexuální orientace či identity extrémně zranitelné. 

Osoby s odlišným politickým názorem – jde často o aktivisty, politické představitele, vedení neziskových organizací či pracovníky, kteří se angažují ve prospěch ohrožených skupin předsudečným násilím. Tyto všechny osoby jsou napadány na základě nesouhlasu s jejich činností či světonázorem. Útoky mají nejčastěji podobu verbálních útoků, kyberšikany, vyhrožování a zastrašování či ničení budov. 

Představitelé subkultur (např. alternativní mládež, punkeři, hiphopeři, skejťáci) mohou představovat další skupinu ohroženou předsudečným násilím z nenávisti. Odlišní svými politickými názory a vzezřením se často stávají cílem pachatelů z krajní pravice. Většina útoků proti této cílové skupině není policii oznámena. Představitelé subkultur, pokud nejsou napadeni kvůli svým politickým názorům, nejsou chráněni trestním zákoníkem.

Lidé bez domova – násilí vůči lidem bez domova je často velice brutální často, včetně žhářských útoků. Cílem může být likvidace těchto osob. Přístup lidí bez domova ke spravedlnosti je značně limitován, bývají napadáni opakovaně. Na policii se však obrací pouze zlomek z nich. 

Lidé se zdravotním postižením – ohroženi jsou zejména lidé s mentálním postižením a také lidé onemocnělí HIV/AIDS. Kromě slovních útoků mohou být vystaveni zastrašováni nebo vydíráni, že jejich zdravotní stav bude sdělen rodině, zaměstnavateli či veřejnosti. Lidé napadeni kvůli svému zdravotnímu postižení nebo zdravotnímu stavu nepožívají žádné zvláštní ochrany, jako je tomu u napadených například z důvodu barvy pleti, národnosti, náboženství nebo politickému přesvědčení. 

Uživatelé drog či osoby pracující v sex businessu –  v rámci těchto skupiny existuje extrémní latence předsudečného násilí, způsobená negativním vnímáním těchto osob celou společností.

Předsudečné násilí je často spojováno s politickými extremisty a lidmi, kteří s napadenými nikdy nepřišli do styku. Nicméně výzkumy i náš monitoring ukazují, že mezi předsudečnými útočníky tvoří menšinu. Typickými pachateli předsudečného násilí jsou „normální“ lidé. Nemusí mít extremistické názory a s napadenými se mohou znát, dokonce to mohou být i jejich příbuzní. Zároveň platí, že projevy extremistických nebo populistických politiků a jejich kampaně mohou zvyšovat riziko předsudečných útoků.

Předsudečné násilí se může stát v podstatě kdekoli. Často se odehrává ve veřejném prostoru, na ulici, v dopravních prostředcích, v restauracích či barech nebo ve společných prostorách domů. Člověk může však být napaden i ve škole, v zaměstnání nebo při volnočasových aktivitách. Předsudečné násilí se nevyhýbá ani domovům napadených, včetně institucionalizované péče.

Podstatná část předsudečného násilí se dnes děje prostřednictvím internetu. Je důležité si uvědomit, že pro napadené mohou být tyto útoky stejně, ba dokonce více zraňující než útoky ve fyzickém prostoru. Z hlediska trestního zákoníku se na veřejné internetové útoky vztahuje přitěžující okolnost. To znamená, že jsou i v trestním právu viděny jako závažnější.

Efekt přihlížejícího (bystander effect) popisuje situaci, kdy svědci útoku nezasáhnou a napadenému nepomůžou. Důvody jsou různé. Svědci se mohou bát o vlastní bezpečí nebo věřit, že zasáhne někdo jiný. V některých případech mohou dokonce s útočníkem sympatizovat. Efekt přihlížejícího se zesiluje v případě lidí, kteří jsou chápáni jako „cizí“, ať už z důvodu odlišné barvy pleti, národnosti, nebo třeba náboženství. Nezasáhnutí či nenabídnutí pomoci napadeného ještě více zraňuje.

Ve státních statistikách tvoří předsudečné násilí velmi malý podíl. V posledních letech je policií registrováno do dvou set trestných činů. To může vyvolávat dojem, že předsudečné násilí je okrajový problém, kterému není třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Nicméně výzkumy provedené přímo mezi lidmi a ohroženými skupinami ukázaly, že předsudečné násilí je mnohem častější, než se může ze státních statistik zdát. Podíl napadený se liší, v některých výzkumech mohla mít zkušenost s předsudečným napadením i většina dotazovaných.

Rozpory mezi státními statistikami a výzkumy jsou dány dvěma hlavními důvody. Zaprvé předsudečně napadení svou zkušenost policii neoznamují, přičemž k tomu mají různé důvody, včetně nedůvěry v policii či strachu z další újmy. Zadruhé policie předsudečné násilí jako předsudečně motivované nerozpozná, nezaznamená a neobjasní. Opět k tomu existují různé důvody, ale podstatné je si uvědomit, že bez systematického vzdělávání a podpory objasňování předsudečné kriminality se změní jen málo.

Zajímá Vás, jaký je stav předsudečného násilí v ČR? Přečtěte si Zprávy o stavu předsudečného násilí zde.

• Slovní útoky vůči Romům zakončené požadavky na jejich vystěhování z Česka či „konečné řešení cikánské otázky“. 

• Fyzické napadení cizince doprovázené nadávkami týkajícími se jeho barvy pleti. 

• Nadávky a strhnutí šátku muslimské ženě, protože se jedná o symbol její víry.

• Poškození synagogy nebo židovského hřbitova hákovým křížem nebo antisemitistickými nápisy, vyvrácení náhrobků.

• Opakované vyhrožování ředitelce neziskové organizace znásilněním a zabitím proto, že organizace pracuje s migranty.

• Žhářské útoky proti romským obydlím spáchané neonacisty. 

• Znásilnění lesbické ženy mužem s cílem ji přesvědčit, aby byla  „normální“. 

• Slovní napadání člověka se zdravotním postižení, protože podle útočníků nic nedělá a jen zneužívá sociální dávky

• Trestné výpravy směřované do oblastí obce obývaných tradičně cizinci provázené verbálním nadávkami a podněcováním k nenávisti, v některých případech končící fyzickými útoky. 

• Utýrání muže bez domova, protože podle útočníků zapáchá, na světě otravuje a bylo by lepší, kdyby takoví jako on vůbec nežili.