Předsudečné násilí

 

Podstatou předsudečného násilí je předsudek útočníka vůči určité charakteristice napadeného. Předsudečné násilí je tedy symbolický útok vůči jednotlivci, který se nezakládá na pachatelově zkušenosti s konkrétní osobou, ale na jeho předsudcích a stereotypech vůči skupině, kterou pro něj napadený představuje. Napadený je tedy definován skupinovou charakteristikou. Tu buď nemůže změnit, nebo není spravedlivé tuto změnu požadovat. Mezi tyto charakteristiky patří:

  • Barva pleti
  • Národnost či etnická příslušnost
  • Náboženské vyznání, víra, bezvěrectví
  • Sexuální orientace či identita
  • Zdravotní stav
  • Sexuální orientace či identita
  • Politický názor
  • Příslušnost k sociální skupině či subkultuře
  • Bezdomovectví
  • Další jiný podobný důvod

 

Rozhodnutí vedoucí ke spáchání předsudečného útoku je často ovlivněno tím, že napadený je ve zranitelné nebo nevýhodné pozici vůči útočníkovi právě kvůli svému skupinovému statutu – nemá vzdělání či informace, nerozumí jazyku, neorientuje se v systému národního práva a veřejné správy, patří ke skupině institucionálně diskriminované či ze své podstaty uzavřené (osoby bez dokladů, osoby skrývající svoji sexuální identitu či zdravotní stav), a další jiné.

Předsudečné útoky souvisí se symbolickou motivací pachatele, útočí nejenom na život, bezpečí a důstojnost konkrétního jednotlivce, ale také na komunitu, kterou jednotlivec reprezentuje. V širším měřítku ohrožuje i ostatní komunity, jež jsou potenciálně vystavené násilí z nenávisti a v neposlední řadě i poklidné soužití celé společnosti.

O předsudečném násilí se někdy hovoří také jako o násilí z nenávisti (v angličtině hate violence), ale ukazuje se, že tento termín pro laickou i odbornou veřejnost i ohrožené osoby tímto násilím, je termín nesrozumitelný s ohledem na to, že nevystihuje podstatu útoku. Z tohoto důvodu se přikláníme k termínu předsudečné násilí.

 

Je předsudečné násilí trestné?

Všechny formy předsudečných útoků nejsou kvalifikovány jako trestný čin a všechny formy tohoto násilí nelze řešit pouze právní cestou. Vždy záleží na právních úpravách jednotlivých států, které definují, jaké intenzity musí útok dosáhnout, aby se jednalo o trestný čin podle trestního práva. Organizace In IUSTITIA, o.p.s. prosazuje širší pojetí předsudečného násilí, které zahrnuje i činy mimo trestní právo, ale které zásadně ovlivňují celospolečenskou atmosféru, v níž se incidenty rodí.

Organizace In IUSTITIA se tedy zabývá i útoky, které nejsou trestným činem.

Kdo je předsudečným násilím ohrožen?

Předsudečným násilí je v zásadě ohrožen každý a organizace In IUSTITA nabízí služby každému, kdo se stal obětí tohoto násilí. I přes to, že je ohrožen každý, častěji jsou tomuto násilí vystavováni představitelé menšin. 

Nikdo nesmí být napadán pro to, kým je. Odlišná barva pleti, náboženství a jazyk, stejně jako zdravotní stav, styl oblékání nebo politické názory nikoho neopravňují k jakékoli formě útoku vůči těmto osobám. Předsudečné násilí je iracionální projev nesnášenlivosti. Stejně iracionální je obviňování napadených, že si útok zavinili sami.

V České republice jsou nejčastěji ohroženi:

  • Romové – útoky vůči Romům nabývají různých podob: od verbálního násilí přes výhružky, fyzické násilí až po organizované pokusy o pogrom. Po roce 1989 bylo v důsledku rasové nesnášenlivosti zavražděno více než dvacet Romů (včetně malého chlapce). 
  • Cizinci jiné barvy pleti nebo národnosti – mnoho cizinců (bez ohledu na jejich legální nebo nelegální status na území ČR) se bojí incident z nenávisti oznámit policii. Osoby bez legálního statusu se obávají možného vyhoštění z území ČR, pro osoby s legálním pobytem přetrvává jazyková bariéra, ale také negativní zkušenosti s orgány činnými v trestním řízení ať už v zemi původu, nebo na území ČR.
  • Osoby vyznávající jiné náboženství – v ČR dotýká především muslimů a židů, není však vyloučen útok motivovaný nenávistí vůči jinému náboženství nebo vůči ateistům. 

Muslimská komunita v ČR je tvořena jednak Čechy, jednak cizinci. Vůči muslimům směřují především verbální útoky a útoky vůči mešitám, byly zaznamenány incidenty z nenávisti směřované vůči muslimským ženám nosícím tradiční hidžáb. 

Antisemitismus nabývá nejčastěji podob útoků vůči synagogám, židovským hřbitovům a majetku, časté jsou také verbální útoky. Fyzické násilí vůči židům není v ČR příliš rozšířeno, na rozdíl třeba od Francie, Ukrajiny a Ruska, což je způsobeno především tím, že česká židovská komunita se výrazněji vizuálně neodlišuje od většinového obyvatelstva. 

  • Osoby s odlišnou sexuální orientací a sexuální identitou – lesby, gayové, bisexuálové, transgender lidé a transsexuálové (dále jen LGBT+ osoby) jsou nejčastějšími oběťmi toho násilí. Současně však není vyloučeno, aby byl někdo napaden kvůli své heterosexualitě. Útoky vůči LGBT+ osobám jsou provázeny vysokou latencí způsobenou nejen obavami z přístupu orgánů činných v trestním řízení, ale i faktem, že řada napadených svoji sexuální orientaci nebo identitu v okamžiku útoku skrývá před svým okolím. K traumatu z napadení se tak přidává i nutnost vypořádat se s comming outem. LGBT+ osoby nejsou na rozdíl od rasových, etnických a náboženských minorit chráněna českým právním řádem. Tento fakt činí lidi napadené z důvodu jejich sexuální orientace či identity extrémně zranitelné.
  • Osoby s odlišným politickým názorem – jde často o aktivisty, politické představitele, vedení neziskových organizací či pracovníky, kteří se angažují ve prospěch ohrožených skupin předsudečným násilím. Tyto všechny osoby jsou napadány na základě nesouhlasu s jejich činností či světonázorem. Útoky mají nejčastěji podobu verbálních útoků, kyberšikany, vyhrožování a zastrašování či ničení budov.
  • Představitelé subkultur (např. alternativní mládež, punks, hip-hoppeři, skejťáci) mohou představovat další skupinu ohroženou předsudečným násilím z nenávisti. Odlišní svými politickými názory a vzezřením se často stávají cílem pachatelů pocházejících z krajně pravicových hnutí. Většina incidentů směřovaných proti této cílové skupině není nikdy oznámena policii. Představitelé subkultur, pokud nejsou napadeni kvůli svým politickým názorům, nejsou chráněni trestním zákoníkem.
  • Lidé bez přístřeší – násilí vůči těmto osob je často velice brutální často i ve formě žhářských útoků, cílem útočníků může být likvidace těchto osob. Přístup lidí bez přístřeší ke spravedlnosti je značně limitován; bývají napadáni opakovaně. Na policii se však obrací pouze zlomek z nich.
  • Osoby na základě zdravotního stavu (fyzický nebo duševní) – významně ohroženi jsou lidé s mentálním postižením, obzvlášť zranitelnou skupinou mohou být lidé s HIV pozitivitou. Kromě verbálních útoků mohou být vystaveni zastrašování a vydírání, že jejich zdravotní stav bude sdělen rodině, zaměstnavateli či veřejnosti. Lidé napadeni kvůli svému zdravotnímu stavu nepožívají žádné zvláštní ochrany jako je tomu u osob napadených například z důvodu rasy, příslušnosti k etnické nebo národnostní menšině či víře.
  • Uživatelé drog či osoby pracující v sex businessu jsou další skupinou ohroženou předsudečným násilím. V rámci těchto skupiny existuje extrémní latence předsudečného násilí, způsobená negativním vnímáním těchto osob celou společností.
Je pravda, že pachateli jsou nejčastěji osoby z krajně pravicových uskupení?

Předsudečné násilí je často spojováno pouze s aktivitami krajně pravicových uskupení, ale tzv. extremistické násilí podle domácích i zahraničních výzkumů tvoří pouze 10 – 20 % všech evidovaných případů. Situace může být umocněna projevy některých politiků, kteří svými populistickými projevy a akcemi zvyšují celospolečenskou tendenci podceňovat závažnost předsudečného násilí a hledat radikální řešení, jež hrají do karet právě krajně pravicovým uskupením.

Předsudečného násilí se naopak se děje napříč všemi věkovými, sociálními a kulturními skupinami.

Kde se často předsudečné násilí děje?

Většina předsudečných útoků se odehrává ve veřejném prostoru, kterým jsou ulice, restaurace, chodby domů, dopravní prostředky). Útoky ve veřejném prostoru souvisí s tím, že předsudečné násilí je symbolickým výběrem pachatele, kdy není napadán konkrétní člověk, ale kdokoli, kdo se reprezentuje stereotypně vybraný cíl.

Co je efekt přihlížejícího?

Efekt přihlížejícího (bystander effect) popisuje situaci, kdy svědci útoku nezasáhnou a napadenému nepomůžou. Důvody jsou různé. Svědci se mohou bát o vlastní bezpečí nebo věřit, že zasáhne někdo jiný. V některých případech mohou dokonce s útočníkem sympatizovat. Efekt přihlížejícího se zesiluje v případě lidí, kteří jsou chápáni jako „cizí“, ať už z důvodu odlišné barvy pleti, národnosti, nebo třeba náboženství. Nezasáhnutí či nenabídnutí pomoci napadeného ještě více zraňuje.

Jak časté je předsudečné násilí?

Ve státních statistikách tvoří předsudečné násilí velmi malý podíl. V posledních letech je policií registrováno do dvou set trestných činů. To může vyvolávat dojem, že předsudečné násilí je okrajový problém, kterému není třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Nicméně výzkumy provedené přímo mezi lidmi a ohroženými skupinami ukázaly, že předsudečné násilí je mnohem častější, než se může ze státních statistik zdát. Podíl napadený se liší, v některých výzkumech mohla mít zkušenost s předsudečným napadením i většina dotazovaných.

Rozpory mezi státními statistikami a výzkumy jsou dány dvěma hlavními důvody. Zaprvé předsudečně napadení svou zkušenost policii neoznamují, přičemž k tomu mají různé důvody, včetně nedůvěry v policii či strachu z další újmy. Zadruhé policie předsudečné násilí jako předsudečně motivované nerozpozná, nezaznamená a neobjasní. Opět k tomu existují různé důvody, ale podstatné je si uvědomit, že bez systematického vzdělávání a podpory objasňování předsudečné kriminality se změní jen málo.

Jak si stojí v Česká republika v počtu předsudečných útoků?

Zajímá Vás, jaký je stav předsudečného násilí v ČR? Přečtěte si Zprávy o stavu předsudečného násilí zde.

Jak může vypadat předsudečné násilí?
  • Slovní útoky vůči Romům zakončené požadavky na jejich vystěhování z Česka či „konečné řešení cikánské otázky“. 

  • Fyzické napadení cizince doprovázené nadávkami týkajícími se jeho barvy pleti. 

  • Nadávky a strhnutí šátku muslimské ženě, protože se jedná o symbol její víry.

  • Poškození synagogy nebo židovského hřbitova hákovým křížem nebo antisemitistickými nápisy, vyvrácení náhrobků.

  • Opakované vyhrožování ředitelce neziskové organizace znásilněním a zabitím proto, že organizace pracuje s migranty.

  • Žhářské útoky proti romským obydlím spáchané neonacisty. 

  • Znásilnění lesbické ženy mužem s cílem ji přesvědčit, aby byla  „normální“. 

  • Slovní napadání člověka se zdravotním postižení, protože podle útočníků nic nedělá a jen zneužívá sociální dávky

  • Trestné výpravy směřované do oblastí obce obývaných tradičně cizinci provázené verbálním nadávkami a podněcováním k nenávisti, v některých případech končící fyzickými útoky. 

  • Utýrání muže bez domova, protože podle útočníků zapáchá, na světě otravuje a bylo by lepší, kdyby takoví jako on vůbec nežili.