Rozhodnutí MaI výboru o nevydání poslance Roznera za výrok „bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku“ je nesprávný, a dotýká se cti a potřeb přeživších.
V reakci na dnešní rozhodnutí Mandátního a imunitního výboru vydává organizace In IUSTITIA toto prohlášení:
Rozhodnutí Mandátního a imunitního výboru (MaI) se výrazně dotýká cti přeživších koncentračních táborů a jejich potomků. Ty MaI výbor nepovažoval za tolik podstatné, aby jejich názor vyslechl. Součástí spisu, který měl MaI výbor k dispozici je několik odborných vyjádření prokazující transgenerační trauma potomků přeživších i vyjádření organizací a institucí, které dbají na jejich památku o důležitosti ochrany této památky před podobnými výroky. V tomto smyslu tedy MaI výbor promarnil jedinečnou šanci jednoznačně dát najevo, že v demokratickém právním státě je památka zavražděných takovou hodnotou, kterou je nutné chránit i nad mandát poslance.
Rozhodnutí MaI je dle našeho názoru nesprávné, neboť poslanci a poslankyně měli velmi limitovaný mandát. Měli především zhodnotit, zda jsou zde naplněny podmínky stíhání, tedy to, zda se výroku poslanec dopustil mimo poslaneckou sněmovnu. Jak je je známo, svého výroku se mimo poslaneckou sněmovnu dopustil, a mělo být proto doporučeno jeho vydání.
Nyní bude rozhodovat PSP, vůči které má rozhodnutí MaI výboru pouze doporučující charakter. PSP tedy může a měla by rozhodnout zcela jinak, a to po důkladném vyslechnutí všech těch, který se týká – zástupců přeživších a odborníků z řad právníků, psychologů a politologů zabývající se traumatem přeživších a popíráním nacistického genocidia.
Pokud by i PSP zastávala stejnou pozici jako MaI výbor, neznamená to, že by nemohl být po skončení svého mandátu poslanec Rozner dále stíhán. Jeho imunita je pouze procesní. Stát prostřednictvím státního zastupitelství dal jednozančně najevo, že jednání poslance považuje za trestné a stíhat jej chce. Rozhodnutí MaI je pouze politickým rozhodnutím osob, které nejsou odborníky v oblasti trestního práva a de facto si osobují právo rozhodovat o tom, zda jednání poslance je trestné či není, ingerují tak do moci soudní.
Je zjevné, že před námi stojí kauza, jejíž řešení není jednoduché, která ovšem ovlivní náš právní a především lidský prostor na řadu let.
