I slovní násilí má smysl řešit. To dokládá následující příběh jedné z našich klientek.
Je to už více než rok, ale těch pár minut má paní Nikola stále živě v paměti. Návrat z výletu je dodnes nepříjemnou vzpomínkou i pro děti, jejich rodiče a učitele, kteří cestovali s ní. Po roce a půl se všichni konečně dočkali alespoň dílčího zadostiučinění.
V květnovou neděli cestovala paní Nikola se svými žáky a skupinou učitelů zpět domů. „Pracuji jako romská asistentka na základní škole a tento výlet jsem zorganizovala jako odměnu pro dvanáct dětí s nejlepším prospěchem. Vzali jsme s sebou také dva učitele a rodiče dětí,“ vysvětluje. Pro děti z malého města byl velký zážitek podívat se do Prahy. Nepříjemný zážitek ale přišel těsně před odjezdem z hlavního města.
„Rozhodli jsme se, že jako tečku za celým výletem vezmeme děti do cukrárny,“ líčí jedna z učitelek. Od začátku si prý všímala pohledů obsluhy, která dávala svými pohledy najevo, že skupina Romů není v jejich podniku vítaná. Dávala si proto dobrý pozor, aby se děti chovaly slušně, všechny posadila ke stolkům a postupně je posílala k pultu, aby si nakoupily dobroty. „Nechtěla jsem, aby se objevila sebemenší záminka k nějakému konfliktu,“ vysvětluje.
Problém nastal ve chvíli, kdy dvě dívky požádaly prodavačku, aby jim rozdělila vybraný zákusek na dva talíře. Prodavačka to velmi razantně odmítla. Dívek proto zastala paní Nikola. Na to začala prodavačka celé skupině nevybíravě a rasisticky nadávat. „Křičela na nás několik minut, že chceme pořád něco extra, že na nás celá republika pracuje a nám to není dost dobré. Padlo i něco o tom, že Romové by měli být vyhlazeni,“ vzpomíná jedna z dívek. Pro paní Nikolu to byl jeden z nejhorších životních zážitků.
„Byla to nepopsatelná bezmoc. Měla jsem o děti strach, protože jsem za ně byla zodpovědná. Nevěděla jsem vůbec, jak reagovat. Nejhorší na tom všem bylo, že se nás nezastal nikdo z celého podniku, který byl plný lidí,“ popisuje.
Děti ani nedojedly nakoupené dobroty a celá skupina z cukrárny co nejrychleji odešla. Celou cestu zpátky nikdo skoro nemluvil. „Cestou jsem přemýšlela, co teď. Celý život vedu děti k tomu, že je potřeba se bránit cestou práva a ne brát spravedlnost do svých rukou. Hned druhý den jsem zkontaktovala organizaci In IUSTITIA a začala řešit, co se dá dělat,“ vzpomíná.
Podávat trestní oznámení jí přišlo „příliš tvrdé“. Zkusila tedy nejprve vyřešit vše s vedením podniku. Stížnost, kterou poslala, byla ale vyřešena zcela formálně. „Ani se mi neomluvili, jen konstatovali, že se nic neprokázalo a prodavačka vše zapřela.“
Paní Nikola tedy oznámila celou věc policii. Ta celou situaci prověřila a prodavačku obvinila z trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Nyní ve věci rozhodl soud a ženě uložil za její chování podmíněný trest. „Nejde mi o to, aby byl někdo potrestaný. Chtěla jsem dosáhnout toho, aby soud konstatoval, že takového chování je u nás nepřípustné,“ vysvětluje paní Nikola.
Prodavačka se proti rozsudku odvolala, rozsudek tedy ještě není konečný. „Ať to dopadne jakkoliv, je pro mě důležité ukázat Romům, že si nemusí nechat všechno líbit a že i proti slovním urážkám se dá bránit. A to se povedlo.“
