Praha / Štrasburk – Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se bude přednostně zabývat stížností českého právníka Kryštofa Stupky proti České republice. Případ se týká rozsáhlého shromažďování citlivých osobních údajů oběti v trestním řízení, které bylo podle stěžovatele zcela nepřiměřené, v demokratické společnosti nepřijatelné a vedlo k jeho sekundární viktimizaci.
Stížnost navazuje na trestní oznámení podané v roce 2022, které se týkalo výhružného twitterového komentáře oslavujícího teroristický útok v bratislavském klubu Tepláreň. Pachatel byl posléze obviněn ze spáchání provinění podpory a propagace terorismu. Přestože byl stěžovatel v řízení v postavení poškozeného, orgány činné v trestním řízení bez jeho vědomí shromáždily a založily do spisu rozsáhlý soubor jeho osobních dat včetně kompletních bankovních výpisů za 10 měsíců, soukromé e-mailové komunikace či detailní analýzy jeho aktivity na sociálních sítích. Tyto informace byly přístupné také obviněnému.
“Ve spisu, nebo spíš detailní mapě mého života, online i offline, byla i malá kavárna na Vinohradech, kam jsem chodil každé ráno, místa, kde jsem se potkával s kámošema, večerka, kde jsem si kupoval tabák, přímo naproti mému bytu. Státní zastupitelství bezesporu narušilo moje soukromí, ale navíc mě aktivně ohrozilo když všechny tyto údaje zpřístupnily obviněnému.” Podle stěžovatele tím stát překročil hranice nezbytného zásahu do soukromí a vytvořil nebezpečný precedent, kdy se oběť trestného činu může stát fakticky prověřovaným objektem namísto chráněné strany řízení.
Stěžovatele neochránil ani ústavní soud, který zásah státního zastupitelství a policie do jeho soukromí označil za přiměřený a legitimní. ESLP nyní klade zásadní otázku, a to zda takový postup byl skutečně nezbytný v demokratické společnosti a zda neodrazuje i další oběti trestných činů od uplatňování jejich práv.
“Kryštof Stupka se s důvěrou obrací na ESLP především s cílem zabránit rozšíření praxe, kdy oběti trestných činů čelí svévoli orgánů činných v trestním řízení a invazivním zásahům do jejich soukromí, včetně porušení bankovního tajemství”, říká Klára Kalibová, ředitelka In IUSTITIA, organizace, jež stěžovateli poskytuje intenzivní a dlouhodobou psychosociální a právní podporu.
Případ může vyústit ve významné rozhodnutí ohledně ochrany soukromí podle článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva jej označil za potenciální impact case, tedy případ, který může vést ke změně právní úpravy a nastavit nové standardy ochrany obětí trestných činů. Soud se jím bude zabývat přednostně.
Samotnému zásahu do osobnostních práv stěžovatele předcházel spor, ve kterém mu Vrchní státní zastupitelství odepřelo postavení poškozeného v rámci trestního řízení. Až zásahem Nejvyššího státního zastupitelství mu byl status poškozeného přiznán. Celé trestní řízení pak vyústilo ve vydání usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného, aniž by byla splněna podmínka náhrady újmy poškozenému.
Kontakt pro media: media@in-ius.cz
