Praha 24.února 2026 – Aktualizovaná analýza organizace In IUSTITIA ukazuje, že ruská invaze na Ukrajinu zásadně proměnila podobu předsudečného násilí v Česku. Zatímco protiruské útoky po roce 2022 rychle odezněly, protiukrajinské incidenty přetrvávají a často mají charakter fyzického napadení – čtyři z deseti protiukrajinských incidentů jsou fyzické útoky. Data zároveň naznačují, že oficiální statistiky nezachycují plný rozsah problému.
Zpráva poprvé publikovaná v srpnu 2023 nyní zahrnuje informace o předsudečném násilí pro ukrajinskou a ruskou národnost až do 19. února 2026. Data In IUSTITIA získala od napadených, svědků, profesionálů v přímé péči, z vlastní rešerše médií a internetu a od orgánů činných v trestním řízení. Součástí zprávy je analýza statistických údajů poskytnutých Policejním prezidiem České republiky.
Útok Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 a jím vyvolaný odchod uprchlíků znamenaly zásadní zlom. Zatímco v letech 2015–2021 tvořily incidenty motivované nevraživostí vůči ukrajinské či ruské národnosti obvykle méně než 5 % všech zaznamenaných předsudečných útoků, v roce 2022 jejich podíl vzrostl na 31 % a v dalších letech zůstal nad 20 %.
V období 2022–2026 (k 19. 2. 2026) eviduje In IUSTITIA 129 protiukrajinských a 30 protiruských incidentů. Protiruské útoky se soustředily především do prvního pololetí roku 2022 a lze je chápat jako bezprostřední odvetnou reakci na ruskou agresi. Následně jejich počet výrazně poklesl. Naopak protiukrajinské předsudečné násilí přetrvává.
„Ukrajinci jsou momentálně nejohroženější skupinou lidí vystavenou předsudečnému násilí. Jejich viktimizace výrazně převyšuje útoky vůči Romům, LGBT+ lidem nebo Židům. Často čelí fyzickému násilí, “ uvádí analytik organizace Václav Walach.
41 % případů zahrnovalo fyzické napadení, ve 22 % došlo k újmě na zdraví, ve třech případech s trvalými následky. Nejméně jeden útok skončil smrtí. Nejčastěji se incidenty odehrávaly ve veřejném prostoru a na internetu, více než polovina v Praze. ¨
„Za sledované období bylo napadeno 170 lidí ukrajinské národnosti, nebo lidí, které pachatel za Ukrajince považoval. Došlo i k fyzickému napadení českého dítěte, které útočník považoval za Ukrajince. Před spirálou předsudečného násilí není nikdo zcela v bezpečí,“ říká Klára Kalibová, advokátka a ředitelka In IUSTITIA.
Zpráva upozorňuje, že oficiální statistiky poskytují pouze omezený přehled. Řada incidentů zůstává neohlášena a klesající počet evidovaných případů v letech 2024 a 2025 nemusí nutně znamenat skutečný pokles násilí. Může to být naopak signál, že veřejnost přestává toto téma zajímat a zvláště informace o méně závažných formách předsudečného násilí nejsou dále předávány. Podíl fyzických útoků u protiukrajinských incidentů naopak roste.
Závěry In IUSTITIA potvrzují i data dalších subjektů. Policie se v roce 2025 zabývala 60 protiukrajinskými skutky, dlouhodobě řadí ukrajinskou národnost mezi nejčastější předsudečné pohnutky. Studie PAQ Research zároveň ukazují, že 57 % příchozích Ukrajinců a Ukrajinek čelilo dva roky po příchodu verbálnímu a fyzickému předsudečnému násilí. S fyzickým násilím se setkajlo 5 % z nich. Plyne z toho, že ve většině případů se napadení neobrací o pomoc na policii nebo pomáhající organizace.
„Předsudečné násilí na Ukrajincích je třeba dále zkoumat. Potřebujeme šetření na reprezentativním vzorku ukrajinské populace v Česku, abychom byli schopni lépe určit rozsah předsudečného násilí pro ukrajinskou národnost a faktory, které zvyšují riziko viktimizace, a zmapovat zkušenosti s poptáváním podpory na straně viktimizovaných. Bohužel ani po několika letech od ruské invaze žádná taková studie nevznikla,“ konstatuje analytik organizace Benjamin Petruželka.
