Institucionální rasismus převládá v systémech trestní justice napříč Evropskou unií ovlivňuje, jak jsou rasistické trestné činy zaznamenávány, vyšetřovány a stíhány, tvrdí nový výzkum Evropské sítě proti rasismu (ENAR).
Brusel, 12. září 2019
„Dvacet let poté, co Macphersonova zpráva odhalila institucionální rasismus v britské policii, zjišťujeme, že systémy trestní justice napříč Evropskou unií nedostatečně chrání oběti rasistických zločinů, a to navzdory nárůstu násilných, rasisticky motivovaných zločinů,” řekla Karen Taylor, předsedkyně Evropské sítě proti rasismu.
Výzkumná zpráva ENAR, pokrývající 24 členských států EU včetně České republiky, prezentuje data o rasistických trestných činech spáchaných v letech 2014 až 2018, a analyzuje praxi orgánů činných v trestním řízení s ohledem na zaznamenávání, vyšetřování a stíhání trestných činů z nenávisti, které byly rasisticky motivovány. Zpráva ukazuje, že se určité formy rasismu stále projevují v rámci trestního řízení, od oznamování rasistického zločinu policii přes vyšetřování až po stíhání. Tato skutečnost vede k „mezeře ve spravedlnosti“: u podstatného množství případů není předsudečná motivace rozpoznána či s ní orgány činné v trestním řízení nepracují.
Data za sledované období naznačují, že rasisticky motivované zločiny jsou v řadě členských státech Evropské unie na vzestupu. Svůj podíl na tom mají události jako teroristické útoky nebo politické reakce na tyto útoky, po nichž nezřídka následuje nárůst zaznamenaných rasistických trestných činů.
Většina zemí Evropské unie disponuje zákony, koncepcemi, pokyny či metodikami k postihování rasistických zločinů, avšak tyto nástroje nebývají v kontextu hluboce zakořeněného institucionálního rasismu v orgánech činných v trestním řízení využívány.
Nevhodný přístup státních orgánů a zejména policie začíná u zaznamenávání rasistických zločinů. Existují důkazy, že policie nebere tyto zločiny dostatečně vážně a má tendenci jejich obětem nedůvěřovat. To platí zejména tehdy, pokud rasistické zločiny oznamují příslušníci stigmatizovaných skupin, jako jsou Romové či černoši. Rasistické stereotypy nalézáme na všech úrovních policejní práce.
V důsledku nedostatečného zájmu orgánů činných v trestním řízení a negativních zkušeností obětí s policií je mezera ve spravedlnosti zaplňována občanskou společností. Nevládní organizace významně napomáhají k tomu, aby byly rasisticky motivované zločiny evidovány.
Rasistická pohnutka se může během policejního vyšetřování „ztratit“. Pro policii je jednodušší vyšetřování běžných trestných činů, jako je výtržnictví nebo majetková trestná činnost, než prokazování předsudečné pohnutky.
Kromě toho brání úspěšnému stíhání a trestání rasistických trestných činů několik dalších faktorů: nedostatek jasných definic trestných činů z nenávisti, nedostatečný výcvik a omezené možnosti se rasistickými zločiny zabývat či nedostatečné využívání nenávistné kvalifikované skutkové podstaty.
„Potřebujeme významnou změnu v systému trestní justice, mají-li se oběti rasistických zločinů v Evropě dočkat spravedlnosti. Vlády a instituce mohou lépe přistupovat k trestným činům z nenávisti, pokud se rozhodnou skutečně změnit svou činnost, strategii a procedury, které znevýhodňují určité skupiny,“ prohlásila Karen Taylor. „V sázce je bezpečí lidí a spravedlnosti musí být učiněno zadost, a to v případě všech členů společnosti.“
Více informací na https://www.enar-eu.org/Justice-gap-racism-pervasive-in-criminal-justice-systems-across-Europe.
