Praha, 3. listopadu 2021: Společnost In IUSTITIA zahájila v květnu 2021 online výzkum mapující rozsah násilí na lidech se zdravotním postižením. Předběžné výsledky jsou alarmující. S nějakou formou násilí se ve svém dosavadním životě setkalo 73 % respondentů. Více než polovina účastníků výzkumu (58%) se v průběhu života navíc setkala s předsudečným násilím. V takových případech jsou pohnutkou útočníka jeho předsudky vůči lidem se zdravotním postižením. Výzkum odhalil negativní zkušenosti obětí z řad lidí se zdravotním postižením s policií. Potvrdil také urgentní potřebu změny ochranné legislativy – lidé se zdravotním postižením nejsou před předsudečným násilím chráněni dostatečně. Sběr dat do výzkumu není uzavřen, lidé se zdravotním postižením se jej stále mohou zúčastnit.

Předběžně výzkum potvrzuje, že lidé se zdravotním postižením čelí jak závažnému fyzickému (31%) či sexuálnímu (25%) násilí, tak mírnějším formám násilí. Většina dotazovaných měla zkušenost se slovními útoky (70%) a skoro polovina (41%) s vyhrožováním či obtěžováním. Čtvrtina všech respondentů se setkala s ekonomickým násilím, jako je například krádež nebo zneužití platební karty.

In IUSTITIA zkoumala i míru důvěry, se kterou se poškození obracejí na policii. Lidé měli odpovědět na otázku, zda nejzávažnější útok, který zažili, oznámili policii. Se svým napadením se policii svěřila pouze necelá čtvrtina napadených (22%). Důvody pro neoznámení jsou různé. Lidé nevěří, že by jim policie pomohla (41%), situaci po napadení řešili jiným způsobem (35%), neměli chuť se k napadení vracet (35%) či přímo nevěřili policii (18%).[1] Spokojenost s následnou prací policie byla bohužel také nízká. Většina lidí byla s přístupem policie nespokojena, nikdo nebyl vysloveně spokojen.

Klára Kalibová, právnička a ředitelka organizace In IUSTITIA k tomu říká: Předběžné výsledky naznačují, že se Česká republika nijak neliší od globálních trendů, podle nichž jsou lidé se zdravotním postižením častěji obětí násilí než lidé bez postižení. Vysoká míra fyzického a sexuálního násilí a nízká důvěra lidí s postižením vůči policii je tíživá. Náš výzkum ukazuje, že v případě napadení je pomoc lidem s postižením v zásadě nedostupná, to by se mělo změnit. Změny potřebuje i současná právní úprava, která útoky motivované zdravotním stavem poškozených nepovažuje za předsudečné, a tedy je ani adekvátně, tj. přísněji, nepostihuje.

Václav Walach, analytik organizace In IUSTITIA k tomu říká: “Náš výzkum násilí na lidech s postižením je první svého druhu v Česku. Z toho důvodu je opravdu důležité, aby se jej zúčastnilo co nejvíce lidí se zdravotním postižením. Díky tomu budeme mít kvalitní výsledky, které budeme moci využít v našem úsilí o zkvalitnění právní ochrany lidí se zdravotním postižením zejména v trestním řízení a na úrovni pomoci obětí trestných činů.”

Tématu násilí na lidech se zdravotním postižením se věnuje i dvacetiminutový podcast organizace In IUSTITIA, kde jako host hovoří také ředitelka Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Camille Latimier (zde).

K podpoře výzkumu natočila společnost In IUSTITIA také sérii videí pro sociální sítě, ve kterých ho kromě Camille Latimier doporučují ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu stojícího například za projekty Ježíškova vnoučata a Světluška Gabriela Drastichová (zde), zakladatel kapely The Tap Tap Šimon Ornest a její zpěvák Jiří Holzman (zde), studentka psychologie a bojovnice za práva lidí s postižením Hana Grygarová (zde), ředitel Asistence, o.p.s. Erik Čipera (zde), sociální antropoložka a aktivistka za práva lidí se zdravotním postižením Daniela Komanická a zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková.

Kontakty pro novináře: Klára Kalibová, 773 177 822, media@in-ius.cz,

Web projektu: https://www.pravemprotipredsudkum.cz/

Newsletter na téma předsudečné násilí a ochrana osob se zdravotním postižením je možné odebírat zde.

Dřívější mapovací studii mezi organizacemi pracujícími s lidmi se zdravotním postižením naleznete zde.

Výzkum podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.


[1] Respondenti mohli vybrat více možností odůvodnění, proč se na policii neobrátili, proto součet % odpovědí činí více než 100%.